Pětadvacetiletý muž sháněl práci, ale pracovat na počítači. Přestože mu ve vzdělávacím centru radili, aby navštěvoval kurz, odmítl to. "Místo toho si udělal rekvalifikaci na maséra. Myslel, že tak dostane práci hned. Na to ale potřebuje kurzů mnohem více, takže nakonec uplatnění nenašel," popisuje nepoučitelného klienta kariérní poradkyně Veronika Šuráňová.
V brněnském Centru vzdělávání všem pracuje od března. Za tu dobu už pomohla s přípravou na hledání práce mnoha lidem. "Průměrně sem chodí zhruba čtyři lidé za den. S těmi zmapujeme, jaké práce dříve dělali,co se při nich naučili a zjistíme, co chtějí dělat dál," vysvětluje postup Šuráňová. Třicetiletá Brňanka vystudovala na Masarykově univerzitě sociální práci. Kontakt s lidmi ji baví. "Sedm let jsem doučovala sociálně znevýhodněné žáky. Pomáhala jsem jim školu zvládat i přes ztížené podmínky," říká. Lidem ale práci v centru přímo nezprostředkovávají. "Nejsme personální agentura. Nepomůžeme jim s hledáním práce, ale nabízíme rady a podporu," říká poradkyně. Zájemcům doporučuje rekvalifikační kurzy nebo radí s přípravou životopisu a motivačních dopisů. Lidé mají vše zdarma, náklady platí jihomoravský krajský úřad. Pro radu chodí různí lidé. "Máme klienty na manažerských pozicích, kteří jsou docela spokojení, ale něco jim chybí. Také k nám chodí nezaměstnaní, kteří potřebují pomoc," říká Šuráňová. Každý z nich má podle ní představu o tom, co chce dělat. "I když někdo tvrdí, že vezme cokoliv, stejně jsou práce, které dělat nechce," dodává. Lidé by podle ní měli dělat to, co je baví. Nebo alespoň uplatnit něco, co je těší.
(Brněnský deník, 10. června 2013)