Paní Lenka Minaříková není typickou klientkou naší služby kariérového poradenství. Setkali jsme se s ní při našich vzdělávacích aktivitách pro veřejnost a poznali jsme v ní velmi inspirativní osobnost, která celoživotně pracuje na svém osobním a profesním rozvoji. Ač původně učila, nyní ve svých dvaapadesáti letech pracuje jako asistentka zahraniční společnosti v oboru hygiena a dezinfekce. A aby toho neměla málo, přidala si kombinované studium sociální pedagogiky. Mimo jiné dříve pracovala v agentuře nabízející jazykové kurzy v zahraničí, což se jí později hodilo – absolvovala díky tomu v Kanadě jazykový kurz obchodní angličtiny, dále pak pokračovala i do Skotska. Letos se zúčastnila dalšího jazykového kurzu na Maltě.
Kde bere motivaci se neustále vzdělávat a jak se jí podařilo přimět zaměstnavatele k investici do jejího profesního rozvoje?
V dubnu jste u nás absolvovala cvičné assessment centrum. Jak se Vám tato aktivita líbila a co Vám přinesla?
Na této edukační aktivitě jsem byla poprvé a byla jsem moc ráda, že jsem si to mohla prakticky vyzkoušet. Bylo příjemné, že to byla taková hra, simulace. Nikdo tak neodcházel nešťastný, že by třeba jenom jeden z nás bodoval. Přineslo to nové poznatky o nás všech.
Splnila tato akce Vaše očekávání a představy?
Určitě splnila a dokonce si myslím, že i předčila. Závěrečná zpětná vazba byla velmi detailní a přínosná. Navedlo mě k oblasti, které bych se měla více věnovat. Hodnotitelé byli objektivní, všímali si toho, co je prospěšné pro danou situaci, i toho, co je případně na překážku.
Jakých dalších vzdělávacích akcí jste se u nás v minulosti zúčastnila?
Moc se mi líbil workshop kreativní životopis. Nově vytvořený životopis jsem pak použila pro účely cvičného assessment centra. Reálně jsem jej tedy využila, i když se momentálně nechystám na nějaký přestup v práci. Bylo užitečné mít jej připravený.
Navštívila jste v poslední době ještě některé další edukační aktivity?
Určitě, jednu z těchto aktivit mi poradila vaše kariérová poradkyně z Centra vzdělávání všem. Jednalo se o účast na festivalu vzdělávání Eduspace. Konkrétně to byla bezplatná exkurze do tréninkového centra KYPO, kde se testuje obrana proti kybernetickým útokům. Dále jsem se díky vašemu newsletteru dozvěděla o online portálech, které jsou v češtině. Dříve jsem využívala anglickou Courseru. Díky vám jsem objevila i české Seduo. Tam jsem pravidelnou návštěvnicí a mám za sebou již asi sedmý kurz.
Kde pramení Vaše motivace se neustále rozvíjet a vzdělávat?
Možná je to i v genech, z matčiny strany jsme totiž učitelská rodina. Myslím, že u kantorů je to typické, že musí jít neustále napřed a ukazovat cestu. Jsem učenlivý typ a edukaci pojímám v tom nejširším slova smyslu. Ráda proto navštěvuji různé exkurze, výstavy a další nová místa. Je to dle mého názoru takový speciální druh myšlení, který souvisí s osobním a profesním rozvojem – být otevřený spoustě podnětů a nebát se vyzkoušet něco nového.
K investici do Vašeho rozvoje jste prý přivedla i Vašeho zaměstnavatele. Jak k tomu došlo?
Ukazovala jsem svému zaměstnavateli kurz na téma prezentačních dovedností, protože bych znalosti z tohoto kurzu mohla využít i při komunikaci s našimi klienty. Na základě toho jsem získala důvěru svého vedoucího, a právě na portále Seduo mi umožnil nakoupit si libovolný počet kurzů do částky čtyř tisíc korun. Moc si toho vážím. Je to v důsledku i díky Vám, protože bych jinak neznala portál Seduo.
Proč si myslíte, že by se měli lidé celoživotně vzdělávat?
Mám takové heslo, kterým se v životě řídím: „nechci umřít blbá“. Ten, kdo stojí na místě a nerozvíjí se, možná sám sebe vyřazuje nejen z pracovního trhu, ale i v popularitě svých přátel. Své kamarády mám ráda i z toho důvodu, že se od nich dozvím něco zajímavého z jejich osobního či profesního života. Společné zážitky totiž spojují a jsou příjemné. Já si proto každou neděli plánuji na následující týden minimálně tři aktivity, na které se těším. Většinou je tam třeba návštěva nějaké kulturní instituce či knihovny, domluvená exkurze, nebo návštěva zajímavého podniku s přáteli. I kdyby se tyto věci pak neuskutečnily, tak je moc příjemné se mít na co těšit a být díky tomu pozitivně naladěn.