Jmenuji se Andrea a tohle je první blog, který v životě píšu. Co mě k tomu přivedlo? Žádné autorské pnutí, ani velké životní zážitky. Přivedla mě k němu snaha o životní změnu, snaha změnit práci, rostoucí nejistota a moje návštěva v Centru vzdělávání všem. Ale to bych předbíhala, pojďme to vzít všechno po pořádku.
Jak už víte, jmenuji se Andrea. Ještě o mně nevíte, že jsem se narodila v Jihlavě, je mi 28 let a studovala jsem cestovní ruch. Práci jsem si po škole našla celkem snadno, vystřídala jsem několik zaměstnavatelů i různých pozic…a před rokem to přišlo. Práce mě bavila míň a míň. Neviděla jsem v práci žádný smysl. Cítila jsem, že bych v životě chtěla dělat něco jiného a pomalu přicházelo vyhoření. Ještě půl roku jsem se držela zuby nehty a snažila se naslouchat kamarádkám, rodině: „Vždyť sehnat práci je dneska těžké.“ „Přece se nevzdáš dobrého bydla“. „Zatni zuby a vydrž, dneska si nikdo nemůže vybírat.“ Dlouho jsem váhala, dlouho zvažovala, jestli se vydat na novou kariérní cestu, i kdyby měla vést přes nezaměstnanost.
Nakonec jsem sebrala odvahu a řekla si: chci změnu, chci od života něco jiného! A loni v létě tak mému šéfovi na stole přistála výpověď. Měla jsem hezké plány – budu se vzdělávat, vyřídím si všechny resty, oběhnu doktory a hlavně – budu chodit na výběrová řízení. Jenže ouha. Internet se nabídkami zrovna nehemžil, kam jsem přišla, tam se zdálo předem rozhodnuto. Přestěhovala jsem se do Brna. Ale ani to nepomohlo. S každým dalším inzerátem, s každým dalším výběrovým řízením a životopisem, na který ani nepřišla odpověď, se moje sebevědomí zmenšovalo. Začala jsem dávat za pravdu jihlavským kamarádkám. Možná jsem tehdy měla zatnout zuby víc a vydržet.
Byla jsem tedy půl roku nezaměstnaná. Byl prosinec. Ale pořád jsem se nechtěla vzdát toho, že si najdu dobré zaměstnání, které mě bude bavit. Byla jsem rozhodnutá udělat pro to všechno, chodit na kurzy a třeba zkusit i rekvalifikaci. Jenom se pomalu vkrádal pocit, že jsem na všechno sama. A pak mi kamarádka u kávy strčila letáček Centra vzdělávání všem. Prý pomáhají lidem v mojí situaci. Nespokojeným, nezaměstnaným. Lidem, co hledají lepší pracovní uplatnění. Lidem, co potřebují poradit s kariérou. Řekla jsem přece, že zkusit se má všechno. Zkusím i tohle. A tak začal i tenhle blog, ale o tom až příště.